Low-G vs High-G ladění ukulele: v čem je rozdíl?

“Co je to low-G ladění?” “Proč moje ukulele zní tak cinkavě?” “Mám přejít na low-G?” Jestli jsi něco z toho googlil, nejsi sám. Všichni jsme si tím prošli, koukali na svoje ukulele a přemýšleli, co to malé g vlastně znamená. Dobrá zpráva: je to malá změna s velkým dopadem na zvuk a na konci tohohle průvodce budeš přesně vědět, které z nich sedí tvému hraní.

Nejdřív to hlavní: co vlastně je standardní ladění

Tvoje ukulele skoro určitě přišlo naladěné do standardního gCEA. Ta čtyři písmena jsou tóny prázdných strun, od 4. struny (té nejblíž k tvému obličeji, když držíš ukulele v hrací poloze) dolů k 1. struně (té nejblíž k podlaze).

A teď část, která většinu začátečníků překvapí. Ve standardním ladění je to horní g re-entrantní (= struny nejdou prostě od nejhlubší k nejvyšší, jedna z nich vyskočí zpátky nahoru). Čtvrtá struna g je naladěná VÝŠ než třetí struna C. Ve skutečnosti sedí nahoře u strun E a A, ne pod nimi.

Představ si pěvecký sbor, kde bys čekal pořadí od nejhlubšího hlasu k nejvyššímu, ale jeden hlas najednou vyskočí do vyšší polohy. Ten malý skok je tajemství klasického zvuku ukulele.

Nevíš jistě, jestli je tvoje ukulele naladěné? Skoč na online ladičku na ukulele a zkontroluj to, než budeš číst dál.

High-G (re-entrantní): klasický zvuk ukulele

High-G má většina ukulele rovnou z výroby a je to ten zvuk, který ti naskočí v hlavě, když si ukulele představíš. Jasný, jiskřivý a sladký.

Ta slavná znělka “my dog has fleas”? Brnkni do prázdných strun a uslyšíš ji. Za tím cinkavým zvukem stojí přesně to re-entrantní g. Nejvyšší tón se schovává uprostřed akordů místo dole, takže tvoje brnknutí zazní jako jasný jiskřivý shluk, ne jako úhledný běh odspodu nahoru.

Je to ideální na brnkání, na společné zpívání a na písničky u táboráku. Jestli jsi začátečník, který chce hlavně brnkat a zpívat, high-G je tvůj kamarád. Zůstaň u něj.

Low-G (lineární): větší rozsah a plnější spodek

Low-G nechává struny C, E a A úplně stejné. Mění se jedině 4. struna. Tenkou strunu high-g vyměníš za silnější, naladěnou o celou oktávu níž (= stejný název tónu, jen mnohem hlubší).

Teď ti čtyři struny běží v úhledné řadě od nejhlubší k nejvyšší, přesně jako první čtyři struny kytary, jen o kousek výš. Tomu se říká lineární ladění, protože výška tónu stoupá popořadě a nikde neuskočí.

Co ti to přinese? Celý kus hlubokého rozsahu navíc pod tvým hraním. Melodie znějí plynuleji, fingerpicking bohatěji a tvoje sóla mají najednou plnější a kulatější spodek. Daň za to je, že přijdeš o kus toho typického cinkání. Zvuk se posune o kousek blíž ke kytaře.

Podle mě se ten rozdíl naplno projeví ve chvíli, kdy začneš vytrhávat jednotlivé tóny. Jedno ukulele mám nastrunované na low-G jen kvůli fingerpickingu a zní jako úplně jiný nástroj, v tom nejlepším slova smyslu.

High-G vs low-G v rychlém přehledu

Pamatuj, že ve hře je vždycky jen 4. struna. Struny C, E a A zůstávají, ať se přidáš do kteréhokoli tábora.

Změní mi to akordy?

Dobrá otázka a krátká odpověď zní ne. Hmaty akordů zůstávají v obou laděních úplně stejné. Otevřený hmat C je pořád otevřený hmat C.

Stejný prst jde na stejný pražec, ať tak či tak. Low-G jen přidá pod některé akordy hlubší tón. Takže můžeš přejít, aniž by ses musel znovu učit jediný hmat. Věř mi, to je úleva (pro mě teda byla, když jsem se to dozvěděl).

Kdo si má vybrat co?

Jestli jsi začátečník, který hlavně brnká a zpívá, zůstaň u high-G, se kterým tvoje ukulele přišlo. Je to tradiční zvuk a není co opravovat.

Jestli miluješ fingerpicking, chceš hrát melodie a sóla nebo prostě toužíš po větším rozsahu dole, zkus low-G. Hráči, co přešli od kytary, se u něj taky často cítí jako doma.

Popravdě, nevybíráš si napořád. Já hraju běžné brnkání na high-G a na tišší fingerpicking mám stranou druhé ukulele s low-G. Spousta hráčů skončí s jedním od každého.

Jak přejít na low-G

Dobrá zpráva je, že je to levné a snadné. Nové ukulele nepotřebuješ.

Kup si samostatnou strunu low-G nebo rovnou celou sadu low-G. Vyrábí je Aquila i další značky a víc ti řekne můj průvodce nejlepšími strunami pro ukulele. Starou 4. strunu sundej, na její místo dej novou low-G a nalaď ji.

Jedno malé upozornění. Některé struny low-G jsou ovíjené (= omotané tenkým kovovým drátkem, jako kytarová struna) a o kousek silnější než drážka, ve které leží v kostěnce (= v tom malém proužku s drážkami nahoře na krku). Jestli je nová struna skřípnutá nebo pořádně nesedne, kytarář ti tu jednu drážku za pár minut rozšíří o vlásek. Lehčí neovíjená struna low-G obvykle zapadne úplně bez problémů.

Tak či tak to potom pořádně nalaď a nech strunu den usadit. Nové struny se vždycky trochu rozlaďují, dokud se nevytáhnou.

Chceš zkoumat dál za hranice těchhle dvou? Možná tě potěší můj přehled různých ladění ukulele nebo tě zajímá, se kterým se fingerpicking učí nejsnáz?

Doufám, že ti tenhle průvodce pomohl pochopit ladění low-G a high-G a vybrat si to, které sedí tvému hraní. Cvič dál a užívej si to! Klidně mě kontaktuj, kdykoli budeš potřebovat víc informací o ladění ukulele. Hodně štěstí a bav se!